A právě to mě láká, opojný pocit, že nemám na výběr. Ten okamžik, kdy se z diváka stává se závislý voayer.

Davide, máme vždy nějak na výběr... ale ty závislosti, to jsou svůdné mršky

Byl takový film, myslím že se jmenoval Okno naproti...

Teď jsem si ho našla, myslím, že by se mi mohl líbit . Děkuji za typ

Na rozsvícená okna si pamatuji. Už je to dávno. Dívala jsem se na rozsvícená okna, ne do oken, a přemýšlela jsem o tom, kdo tam asi bydlí? Rodina, která usedne k večeři, která se miluje... A potom mne napadlo, že taky se milovat nemusí, hádají se, někdo z nich je nevěrný a byla jsem ráda, že tyto starosti už jsou za mnou. Už nemusím přemýšlet o tom, kde jsou ti druzí, vejdu si do svého tmavého a nerozsvíceného bytu a snažila jsem se být štˇastna, měla bych být přece štˇastna...

Voyeur, nebo obdivovatel?

Václave, Vy tomu vždy dáte eleganci