Flirt je příroda

"Amerika se již stala zemí úplně zledovatělou, všechno je tam zmražené. Když chcete něco jíst, musíte to předem rozmrazit. I ženy jsou tam stejné - musíte je rozmrazit aspoň den před zamýšleným flirtem.“  Alain Delon.

Flirt je pohled z okna na západ slunce, ale bez západu slunce.
Flirt je forma konverzace. Řeč těla. Flirt je příroda. Nemusí mít erotický podtext.
- Ale může...

...
Dýchal na ni mrazivý vánek

Cítila únavu

Cítila spánek

Dopila poslední deci vína

Chtěla jít spát

Dnes chtěla být jiná

Odcházela

Mávla na pozdrav

A pak to přišlo

Rozběhl se dav - proti ní

Stál tam on a hrál si s ní

Hrál si s její myšlenkou, jak být jeho panenkou

Hračkou na hraní

Ukolébavkou na spaní
…
Chtěla

Tu neodolatelnou vůni

Zrychlený tep

Horké tělo

Vlahý dech

Cítit

Na svých rtech

V konečcích prstů

Jemné brnění těla mít

Rozpálit své tělo

Pak je slastí uhasit

...

A tak až do svítání

Jak věčné hvězdy v bání

Prošli spolu nocí

Rozkoší a naříkání

...

Něco vám povím. Někdy jsou ty večery nebo celé dny takové dost fádní. Smutné. Až nešťastné. A ten flirt prostě potřebujme, pokud nechceme zamrzat jako v Americe.

Třeba jako já včera, usnula jsem na gauči s prsty od arašídů v sáčku od křupek u filmu s laciným humorem. Asi kolem druhé ranní se celá rozlámaná přesunula do postele. Cestou jsem vysvobodila svoje přiškrcené tělo z nepohodlného oblečení a odlíčila si oči. Ráno jsem vstala a bylo to nic moc. Oči opuchlé. Tělo bolavé. A potom se to jen nabaluje. Dítě nechce z postele, natož do školky, vedete nekonečné diskuse. Navíc venku to nelichotivé počasí, škrabání skel, promrzlé ruce… Vypadá to na pěkně zkažené ráno.

Po práci se těším na odpočinek. A co myslíte? Nepřichází. Dítě zase nespolupracuje, chce si vzít domů obrázek ze školky. Nejde to. Vedu další nekonečné diskuse a odcházím se vzdorovitým křikem. Už pět minut mám být někde jinde a rozsvítí se mi kontrolka. Dojezd 50 Km! Dojde mi i kapalina v ostřikovačích. Omlouvám se z masáže. Nestíhám to. Vypadá to na pěkně zkažený celý den.

A pak potkám na benzince toho sympaťáka, kterého jsem si tam všimla už několikrát. Usměje se. Úsměv mu oplatím. Na pár vteřin se potkáme pohledy. Jak kdyby se najednou všechno smazalo. Den blbec skončil. Vše rozmrzlo. 

„Maminko, já jsem se pokadil“ 
Ach. Díky synku! 

...

Mimochodem, někde jsem četla, že většina mužů neumí rozeznat signály od žen, že nerozeznají flirt. Teprve až žena znejistí, myslí si že udělala chybu a je tak trochu neohrabaná, všimne si muž zájmu ženy. 

Přemýšlím, jak moc neohrabaná jsem byla po té synově informaci dnes na benzince.

Uvidím...